Rozhovor o duševním zdraví.

Bylo to někdy v prosinci, kdy jsem se podívala do žádostí o zprávu na facebooku. Většinou mě tam nic nečeká, ale v tu chvíli jsem měla štěstí. Psala mi totiž Sára, která má celou myšlenku na svědomí. V tom nejlepší samozřejmě! Když jsem si přečetla, že by se mnou ráda udělala rozhovor na téma duševní zdraví a zpracovala by ho ke svým potřebám, zajásala jsem. Možná to bude znít divně, ale já jsem si to vždycky chtěla vyzkoušet, fakt, že jo. Tak jsem neváhala a hned s radostí odpověděla, že jí budu k ruce a může se mnou počítat.

Uběhlo pár měsíců, protože se nám nedařilo domluvit ten správný termín. Na pár týdnů jsem dokonce zapomněla, že padl nějaký můj slib, ale radostí jsem skákala když nám do oka padl vyhovující den. Potkali jsme se  se Sárou v Olomouci, nakonec i s mým přítelem. Necítila jsem, že bych tam chtěla být sama a všechno co jsem řekla může slyšet kdokoli jiný. No a s takovou myšlenkou jsem operovala celou dobu, mám to tak vlastně pořád. To co napíšu, je to, za čím si stojím. Nechci tím nic vzbuzovat, nikoho zvedat ze židle. Na to jsou všude kolem mě jiní.

Bylo to pro mě moc příjemné. Ráda potkávám nové lid, ráda si povídám a jako bonus na krásném místě v centru Olomouce, za okny sníh a pro mě i trochu studentská nostalgie. Ta hodina a půl, možná skor dvě utekly jak nic, asi bych zvládla vyprávět ještě jednou tolik. Cílem bylo nastínit jak se stavíme/stavíme k duševnímu zdraví, žádné velké dramatické příběhy nebyly moc na místě (to ostatně znáte spíš z mých textů). Chtěly jsem se Sárou tak trochu destigmatizovat a zároveň pomoct ostatním co se třeba s podobným problémem doma perou a připadá jim to neúnosné. I já jsem se prala a peru pořád. Nic není definitivně vyléčené a nikdy nebude. Ono je to tak trochu povahový rys, ale dá se s ním pracovat. Podotýkám, že rozhodně nejsem odborník na duševní zdraví. Nejsem nikdo kdo by studoval, kdo by mohl radit a brát za to zodpovědnost. Často se na mě obraceli lidi o radu, ráda jim ji dám, teda spíš předám osobní zkušenost, ale rozhodně jim nemůžu napsat co jim pomůže a "uzdraví", na to si každý musí přijít sám a vyzkoušet. Ale, můžu vám předat to co mám ozkoušené, svoje pocity, tipy, triky, svůj příběh a svůj poměrně optimistický pohled na věc.

Není to žádný extra dlouhý a hluboký článek, ale to tentokrát ani není smyslem. Chtěla jsem jen naznačit jak to celé vzniklo a ještě jednou poděkovat Sáře, že jsem do toho šly. Mě to moc bavilo a cítím, že TO MÁ SMYSL. 

Rozhovor se mnou si můžete pustit  přímo TADY!

PS.: Jinak se samozřejmě stydím, nikdy jsem takhle nemluvila a většina z vás mě nikdy neslyšela mluvit. Tak jsem nervózní z toho jak to celé bude působit, ale to je asi přirozené. 

 

Komentáře

  1. jééé, mluvíš úplně jinak než bych si představovala :)
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi říká hodně lidí, že je můj hlas jiný, než si mysleli když mě viděli :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky